Když řeknu Boží království, království Boží, království nebeské, každému se při těch slovech může vybavit něco jiného. Jedni si možná vybaví film z roku 2005 o křižáckých výpravách s Orlandem Bloomem v hlavní roli, jiní a tedy ti, kteří nějakým způsobem jsou dotčeni církevním prostředím, už budou mít představu jasnější o tom, o čem chci mluvit, protože tento termín buď slyšeli z kazatelny nebo jej četli v Bibli.

1. Historické pozadí

V SZ MOC NENÍ…

Ve starém zákoně se s tímto termínem nesetkáváme, nicméně to neznamená, že by princip Božího kralování, Boží vlády nebyl protkaný prakticky všemi starozákonními knihami.

Ž 10,16 Hospodin je králem navěky a navždy, pronárody zmizí z jeho země.

A o Mesiáši:

Iz 9,6 Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království. Upevní a podepře je právem a spravedlností od toho času až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.

OČEKÁVÁNÍ ŽIDŮ A SKUPINY V IZRAELI

To znamená, že i na základě těchto textů atmosféra v Izraeli těsně předtím, než Ježíš začal svoji službu byla plná očekávání – několika proroctvími bylo slíbeno, že Mesiáš přijde a obnoví Izrael! Židé očekávali Mesiáše – bojovníka, který vezme meč a pokosí Římany, kteří Izrael v té době okupovali. Spasitel nastolí spravedlnost a  Izraelci budou konečně úplně svobodní! Bylo to taky proto, že ve SZ jsou vlastně dvě skupiny proroctví o Mesiáši, jedny k jeho prvnímu, tichému příchodu a druhé k tomu majestátnímu, druhému. Na základě své interpretace proroctví si vysnili Spasitele, který jim vybojuje cestu a čestné místo v tomto světě – možná tak slavné, jako byla sláva Izraelského království za krále Davida a Šalomouna!

FARIZEOVÉ – POSLUŠNOST ZÁKONU= SPÁSA

SADUCEOVÉ – POLITIKA A KOLABORACE, DIPLOMATIČNÍ FILOSOFOVÉ

ZÉLÓTI – HORLIVCI, BUŘIČI, JE TŘEBA PŘEVRATU

To je Boží království, jak ho očekávali židé ještě předtím, než přišel Ježíš. Měli laťku nasazenou dost vysoko a jejich motivy pro ustanovení takového království nebyly vždy čisté – to jim dal jasně najevo Ježíšův předchůdce.

1.1  Jan Křtitel

PODIVNÁ OSOBA

Tuto naději rozbouřil příchod dalšího proroka a neobvyklé osoby. Jan Křtitel, který většinu svého života pobýval na poušti, měl na tehdejší dobu nezvyklý oděv z velbloudí kůže a držel zvláštní dietu – jedl kobylky a med. Jeho zvěst byla jasná: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské.“ (Mt 3,2)

VEDE K POKÁNÍ A KŘTU

Jan Křtitel, jak už naznačuje jeho jméno, vedl lidi k tomu, aby se očistili od svého povrchního života a jako symbol užíval křtu v řece Jordán. Ale nevedl jen k poddání se symbolu, ale také k aktivnímu pokání, které je vidět na ovoci = na skutcích člověka. Ačkoli jeho slova vůči náboženským vůdcům jsou nevybíravá (nazýval je plemeno zmijí a předvídal jim velmi nešťastný konec, pokud neodvrhnou své pokrytectví Mt 3,10nn), svou zvěst šířil poctivě a vlastně tím připravoval společnost na Ježíšovu službu.

 Jeho zpráva zněla jasně:

1. Boží království se přiblížilo (Mt 3,2)
2. pokud na něm chceš mít podíl, odvrať se od života v pokrytectví a nech se pokřtít – veřejně ukaž, že lituješ svého způsobu života, který není podřízen Bohu (Lk 3,3)
3. tvoje pokání by mělo být vidět na tvém životě (Lk 3,8)
   1. Ber ohled na ostatní lidi – pomáhej chudým (Lk 3,11)
   1. Pracuj poctivě (3,12-13)
   1. Nečiň lidem násilí a buď spokojený s tím, co máš (3,14)
4. Nejsem Spasitel, ale ten přijde po mě; ten bude křtít Duchem svatým a ohněm, tzn. že protřídí, prověří, jestli i ve svém srdci máte postoj pokání, jestli můžete být součástí Božího království. Dojde k nějaké “zkoušce ohněm”, on protřídí ty, kteří jsou upřímní a ty, kteří do království Božího nepatří. On dotáhne do konce tu spravedlnost, kterou všichni očekáváte (dosl. spálí ohněm neuhasitelným Lk 3,17)

1.2 Ježíš Kristus

Do takto zpracované společnosti přichází Ježíš a začíná učit svou zvěst. Vtipné je, že ze začátku zní úplně stejně jako to, co říkal Jan Křtitel (Mt 4,17) “Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské.” Boží království se stává ústředním tématem jeho zvěsti. Hovoří o něm v podobenstvích, popisuje ho z jedné a druhé strany, vystihuje principy tohoto království i jak na něm mít účast. Přesto se lidé nemohou ubránit srovnávání Ježíše s asketickým Janem Křtitelem, označují ho za milovníka hodů a pitek a dokonce i sám Jan, když vidí rozdíl mezi svým přísným kázáním o soudu nad hříšníky a Ježíšovým kázáním o lásce, milosti a uzdravení, získává určitou nejistotu, který vyvrcholí, když za Ježíšem pošle své učedníky s otázkou: Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného? (Mt 11,3) Ježíšova odpověď je praktická – poukáže na sociální stránku svojí služby a Janovi vzkáže: blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží. Je fajn, když se lidi neurazí nad něčím, co dělám, protože pak mohou lépe naslouchat tomu, co chci předat.

2. Co je Boží království?

SPOLEČNOST PODLE PODLE BOŽÍHO GUSTA

Ježíš tedy svým stylem pokračuje v kázání o Božím království. Co je tedy podle Ježíše Boží království? V první řadě je to příchod a uskutečňování Boží vlády. Je to místo nebo stav, ve kterém je společnost uspořádaná a ovládaná principy, které jsou podle Božího gusta. Tak, jak je prezentuje Ježíš, je to společnost, ve které chceš být, protože je vlastně úplně jiná, než ta naše.

Když Ježíš učí o Božím království, přirovnává ho v podobenstvích k různým věcem, aby vysvětlil některé jeho principy. K hořčičnému zrnu (roste, ale není to vidět), ke kvasu (šíří se všude, kde může), k pokladu v poli (stojí za to nemít nic a mít jen to království).

Čím déle Ježíš mluví, tím více lidem dochází, že Boží království NENÍ

• změna politického režimu (jak by si přáli saduceové)
• zavedeno násilím (jak by si přáli zélóti)
• ustanoveno kultickým očišťováním (jak by si přáli farizeové)

Ježíš si je vědom tohoto očekávání lidí, ale jeho účel je jiný. Relativizuje lidské chápání spravedlnosti – říká přece vyjádření jako

• poslední budou první a první poslední (Mt 20,16).
• ten, kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má (Mt 13,12).
• kdo pracoval celý den, dostane stejně, jako ten, kdo pracoval jen jednu hodinu
• Ježíš se snaží lidem ukázat, že Boží království nemá stejná pravidla hry, jako naše společnost. Nezná lidskou logiku precizní spravedlnosti a tím dává naději i těm, kteří podle lidských pravidel naději nemají.

MILOVAT NEPŘÁTELE? NO TO JE VRCHOL…

Principem Božího království je láska k bližnímu, soucit s trpícím, dokonce láska k nepříteli. Ne tak, že by člověk měl ke svému nepříteli cítit vřelé pocity lásky. Ale v uvědomění, že i můj nepřítel má nárok na pozvání do Božího království, i on má nárok na lásku.

Židům nedošlo a nemohlo dojít, že Ježíš se svou zvěstí o Božím království přináší spravedlnost i pro Římany, i pro jejich nepřátele přináší svobodu

Být součástí Božího království znamená vidět svět jinými brýlemi, než jakými se na něj dívají ostatní. Znamená to dívat se Božími brýlemi. A nejen se dívat, ale také podle toho jednat.

3. Proč nás má zajímat?

Ježíš často mluví o Božím království jako o něčem, co máme hledat. Nemáme jako křesťané milovat tento svět, ale usilovat o BK. Tady bych přečetla jednu pasáž z Bible.

Lukáš 14,16-24

Ježíš mu řekl: „Jeden člověk chystal velikou večeři a pozval mnoho lidí. 17  Když měla hostina začít, poslal svého služebníka, aby řekl pozvaným: ‚Pojďte, vše už je připraveno.‘ 18  A začali se jeden jako druhý vymlouvat. První mu řekl: ‚Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu.‘ 19  Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu!‘ 20  Další řekl: ‚Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.‘ 21  Služebník se vrátil a oznámil to svému pánu. Tu se pán domu rozhněval a řekl svému služebníku: ‚Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé.‘ 22  A služebník řekl: ‚Pane, stalo se, jak jsi rozkázal, a ještě je místo.‘ 23  Pán řekl služebníku: ‚Vyjdi za lidmi na cesty a k ohradám a přinuť je, ať přijdou, aby se můj dům naplnil. 24  Neboť vám pravím: Nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře.‘“

Nejdůležitějším motivem Božího království je Boží pozvání. Nedokonalý, časem a prostorem omezený, morálně neschopný člověk je zván do vztahu s věčným, přesažným Bohem a toto pozvání je iniciováno Bohem samotným! Bůh je milosrdný otec, který člověka zve k sobě a čeká na něj. Chce s člověkem mít osobní vztah. Nabízí člověku, aby byl součástí něčeho většího, než je sám. Zve člověka do toho, aby svět kolem sebe přetvářel podle principů Božího království, aby dosáhl spravedlnosti a svobody.

Jak může člověk reagovat? Budu pokračovat v Ježíšově alegorii a řeknu: Tak, jako by reagoval, když by šel třeba na svatbu.

• Poděkuje za pozvání (rsvp)
• potvrdí nebo odmítne svou účast
• Zjistí si, jaký je na svatbě dress code – jak se má na svatbu obléct. Stejně jako by svatebčanům neudělalo radost, kdybychom přišli v teplákovce, ani do Božího království nemůže přijít jen tak. Jak kázal už Jan Křtitel, člověk si musí být vědom toho, že prostě není hoden stát před Bohem, protože má srdce plné špatných věcí. Základním požadavkem je teda aktivní pokání, víra v Boha a obnova vnitřního člověka, jeho myšlení a vnímání podle principů Božího království, neboli znovuzrození.
• Vypraví se, aby přišel včas
• Dostaví se na hostinu a užije si radostné setkání s hostitelem

Závěr

My dnes víme, že Ježíšovo pojetí Božího království a naší budoucnosti mnoho lidí zklamalo a někteří z nich se zasadili o to, aby byl zabit. Měli jinou představu o Spasiteli a o tom, co by měl dělat a tahle představa je zaslepila tak moc, že se ho potřebovali zbavit. Myslím si, že to je proces, který se ale nestal jen jednou. Myslím, že i dnes je na světě mnoho lidí, které Ježíšovo pojetí spasitele zklamalo. Čekali něco mnohem jiného. Čekali, že bude:

• džin, který jim splní všechna přání.
• léčitel, který je ze všeho vyléčí.
• influencer, životní kouč, který je dostane do nějakého stavu spokojenosti se svým životem, za co nejmenší námahy.

Proto jsem ráda, že máme Bibli. Protože ačkoli doba a očekávání se mění, Boží království se nemění. Bůh se nemění. A v Bibli máme dost jasně napsáno, jaké Boží království je a jaký Bůh je.

No a stejně jako se nemění on, nemění se ani fakt, že jsi zván. Že jsi zvána. Hostina je na stolech, dveře jsou otevřené, hostitel čeká. Jaká bude tvoje reakce? 🙂